Home / Aktuality / Wing Commander, generálporučík v. v. Vladimír Nedvěd…

Wing Commander, generálporučík v. v. Vladimír Nedvěd…

Třímám v ruce knížku o životních osudech pana generála Vladimíra Nedvěda. Knihu životních vzpomínek muže, jehož si dovolím bez nadsázky označit za jednu z legend československého letectví. Vladimíra Nedvěda, pilota a jednoho z velitelů slavné 311. (československé) bombardovací perutě RAF…

 

Když jsem tuto knihu dostal, nikdy by mě nenapadlo, že s tímto člověkem budu mít možnost hovořit osobně, natož pak, že se jednoho dne vypravím tam, kde dlouhá léta žil…

 

Toliko krátké osobní vyznání pro začátek…

 

Navštívit bydliště gen. Nedvěda bylo jedním z našich úkolů pro tuto výpravu. Najít ten správný dům v Buderimi, kopcovité lesnaté čtvrti města Maroochydore. Zdokumentovat vše a uložit zde náš pamětní list, který jsme pro tuto příležitost vytvořili. Zároveň se pokusit kontaktovat současné majitele (neb nevíme, kdo dům obývá poté, co pan generál před několika odešel tam, kde nebeští jezdci řídí stáda koní se zlatými kopyty…) a seznámit je s naší myšlenkou v rámci oslav 100 let československého letectví zde umístit pamětní desku, jakož i v československém klubu v Brisbane, jak již bylo zmíněno v jednom z předchozích příspěvků. Proto jsme se jednoho rána (a nechtějte po mně raději přesné datum a den, po opuštění letadla v Brisbane jsem ztratil pojem o čase…) vydali na palubě našeho expedičního Holdenu směrem na sever. Nikterak daleko, vzdálenost, kterou jsme museli urazit, byla necelých 150 km, což je na zdejší australské poměry v podstatě za rohem…

Než jsme dorazili, mohli jsme alespoň trochu zavzpomínat, kdo vlastně byl pan generál Vladimír Nedvěd…

 

(pozn.: zde použijeme jako zdroj záznamy, které jsem kdysi vytvořil pro webové stránky www.valka.cz)

 

Vladimír Nedvěd se narodil v Brně 27. března 1917. Po absolvování základní školní docházky v Kyjově a maturitě na Klvaňově reálném gymnáziu byl v říjnu 1936 přijat do československého letectva a prodělal kurz leteckého navigátora. Absolvoval Vojenskou vysokou školu, odkud byl v roce 1938 vyřazen v hodnosti poručíka letectva. Po obsazení Československa německými vojsky opustil 9. prosince 1939 nepřítelem okupovanou vlast. Bez cestovních dokladů se dostal přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Libanonu, odtud pak v lednu 1940 na palubě francouzské lodi do Marseilles. Do řad svobodného československého letectva se opět zařadil v československém táboře Agde na jihu Francie…

Francie kapitulovala v červnu 1940 a Vladimír byl spolu s dalšími československými letci a vojáky evakuován lodí do Anglie. Zde byl zařazen do RAF VR (Volunteer Reserve) v hodnosti Pilot Officer. Svůj první bojový let prodělal 9. prosince 1940 na letounu 311. (československé) bombardovací perutě, jako navigátor v posádce F/Lt. Charlese P. Pickarda (později G/Cpt. Pickard D.S.O.,D.F.C.). Cílem bylo francouzské město Lille. Při druhé bojové misi, 16. prosince 1940, jejímž cílem se měl stát Mannheim hluboko na území Německa, došlo při startu k havárii jeho letounu. Stroj nesl plné nádrže paliva a pět vysoce výbušných 500librových bomb. V pekle, které se rozpoutalo po vznícení vytékajícího paliva začaly bomby explodovat. Vladimír, sám nezraněn, nedbal na ohrožení vlastního života a pokusil se zachránit z hořících trosek zraněného druhého pilota, Sgt. Josefa Pavelku a zadního střelce P/O Jaromíra Toula. Za tento statečný čin byl navržen A/V/M Johnem Baldwinem na vyznamenání a 29. května 1941 převzal z rukou krále Jiřího VI. vyznamenání MBE (Member of the British Empire) za vynikající službu pro britskou říši…

Po odlétání 25 bombardovacích misí nad Německo a okupovaná území prodělal předepsaný odpočinek a na vlastní žádost nastoupil do pilotního kurzu. V červnu 1942 se již jako pilot vrátil zpět k 311. peruti…

  1. peruť byla v roce 1942 převedena pod Coastal Command, a tak se Vladimír mohl zúčastnit bitvy o Atlantik, nejdelší a jedné z nejdůležitějších bitev druhé světové války. Nejprve na Wellingtonu, později na těžkém čtyřmotorovém Liberatoru B-24, vyhledával a napadal útočící nepřátelská plavidla a ponorky ve východním Atlantiku. 1. listopadu 1942 byl povýšen do hodnosti Squadron Leader a převzal velení letky „A“ 311. perutě. 22. srpna 1943, ve věku 26 let, převzal v hodnosti Wing Commandera velení celé perutě. 15. září 1943 převzal z rukou vrchního velitele Coastal Command Sira Johna Slessora, KCB, králem udělený Záslužný letecký kříž (Distinguished Flying Cross – DFC). Spolu s ním obdržel také Československý válečný kříž 1939se třemi stužkami a Medaili za chrabrost, vše za vynikající výsledky a nezměrné úsilí v boji s nepřítelem…

V dubnu 1944 byl převelen do východní Indie jako štábní důstojník Spojeneckého velitelství 3. taktického letectva a XIV. armády. Zde absolvoval deset podpůrných misí za japonské linie, s úkolem zásobovat Japonci obklíčený XXX. armádní sbor v oblasti Imphal-Kohima, vše jako pilot britských transportních letounů, za což obdržel vyznamenání Burma Star. V říjnu 1944 se navrátil zpět na Britské ostrovy a byl převelen na velitelství 110. křídla Transport Command v Croydonu…

 

 

  1. ledna 1945 se v Londýně oženil s Luisou, baronetou de Prazak. V srpnu 1945 byl spolu s ostatními československými letci repatriován…

V dubnu 1946 reprezentoval Československo na Mezinárodní konferenci letecké navigace (I.A.T.A.) v Paříži…

V únoru 1948 převzali v Československu moc komunisté. Víme všichni, že poté neměli tzv. západní vojáci na růžích ustláno. Již 6. června proto Vladimír, jeho žena Luisa a patnáctiměsíční syn George emigrovali z komunistického „ráje“ na palubě „uneseného“ letounu Československých aerolinií a přistáli v Mnichově na letecké základně USAAF. Ano, byl to onen slavný „Velký úlet“, který vešel do dějin a, nemýlím-li se, byl dokonce zfilmován. V důsledku aktivní účasti na této akci byl Vladimír Nedvěd československou vládou zbaven všech vyznamenání a degradován z plukovníka na vojína…

  1. října 1948 vstoupil znovu do služeb RAF a v roce 1949 přijal britské občanství…

V roce 1950 byl převelen jako pilot transportního letounu do Egypta na Velitelství středně-východního letectva (MEAF). V roce 1952 se stal velícím důstojníkem 78. transportní perutě RAF v Egyptě, v oblasti Suezu. O rok později se vrátil do Anglie a absolvoval přeškolovací kurs na dvoumotorový proudový letoun Gloster Meteor. V letech 1954 – 1958 pracoval ve výběrové komisi Ministerstva letectví, zabývající se součinností s pozemními jednotkami. Na vlastní žádost byl 31. října 1958 uvolněn z RAF a přestěhoval se se svojí rodinou (manželkou Luisou a syny Georgem, Michaelem a Peterem) do Austrálie. Všichni po splnění daných regulí získali australské občanství…

V roce 1991 byl očištěn od všech komunistických obvinění, rehabilitován a prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora letectva v záloze. V den státního svátku České republiky, 28. října 1996, byl vyznamenán nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem bílého lva, za vynikající služby ve velení a v boji za svobodu. Též obdržel Řád Tomáše Garigue Masaryka

Poslední služba, kterou „prošel“, byla služba Bohu. V Buderimi ve státě Queensland sloužil jako metodistický kazatel. Šťastně ženatý zde žil až do své smrti 31. října 2012…

 

Stojíme na 27 Sutherland Street před skromným domkem, v němž žila skutečná legenda. Člověk, od nějž bychom se mohli a měli učit, my, naše děti a všechny další budoucí generace. Bohužel jsme doma nikoho nezastihli, tudíž jsme náš pamětní list umístili vedle vchodu a zatížili jej kamínky ze záhonu. Budeme doufat, že majitel zareaguje na vzkaz s emailovou adresou, napsaný na lísteček a uložený pod pamětním listem…

Jsme nadšení a hrdí, že se nám podařilo toto místo najít a vzdát hold někdejšímu nejmladšímu veliteli naší slavné Třistajedenáctky. Vzpomínáme na motto, jež vepsal do své knihy: „Až se vrátíte domů, vyprávějte jim o nás a řekněte, pro Váš zítřek jsme dali náš dnešek…“

 

Je 27. březen 2018. Dnes by pan generál oslavil 101. narozeniny…

O autorovi Pytlak

Nec diem, nec horae...

Další články

Vlčí máky V.

… Československým letcům podruhé… Vloni touto dobou kvetly před dejvickým pomníkem, věnovaným československým válečným letcům, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *