Home / Aktuality / Vám, letci, vám…

Vám, letci, vám…

Když naší vlasti moře nedal Bůh, vzneseme se do výše, mořem naším vzduch!…

Buďme upřímní, počátky československého letectví byly položeny přeci jen o trochu dříve. Nebylo by totiž čestné zapomenout na ty úplně nejstarší průkopníky. Ing. Jana Kašpara, jenž se 16. dubna 1910 jako první Čech vznesl na předlouhé dvě minuty na zakoupeném Blériotu XI. a ve výšce 20-25 metrů překonal vzdálenost cca dvou kilometrů, načež proslul svými dálkovými přelety. Metoděje Vlacha, jenž na letounu vlastní výroby, tedy letadle české konstrukce, vzlétl 8. listopadu 1912 (přičemž se jednalo již o třetí jeho stroj, první dva z let 1908 a 1909, nebyly bohužel úspěšné…) a provedl postupně pět cca půlkilometrových „skoků“. No a samozřejmě první českou pilotku Boženu Laglerovou, známou pod přezdívkou „La Aviadora“, jež 7. října 1911 (dvanáct dní před získáním pilotního průkazu!) získala na leteckém klání v Hannoveru stříbrný pohár, první leteckou trofej pro Čechy…

Přesto, a ve vší hluboké úctě k těmto prvním našim nebeským pokořitelům, jest jako počátek českého (potažmo československého) letectví počítáno období krátce po vzniku samostatné republiky v roce 1918. Událost z 10. listopadu 1918, která vešla ve známost jako tzv. „Chebská akce“, dá se považovat za skutečný vznik českého vojenského letectva. Tehdy byly na chebském letišti smíšenou jednotkou 50 bývalých rakousko-uherských námořníků a 70 příslušníků Leteckého sboru pod velením setníka Jaroslava Rosického zabaveny letouny (11 strojů většinou konstrukce Hansa-Brandenburg) rakousko-uherské Fliegerersatz Kompanie 16, posléze vlakem přepraveny do Prahy a zařazeny k Leteckému sboru…

Bohužel v průběhu této akce došlo i první letecké katastrofě, kdy se nedaleko chebského nádraží z neznámých příčin zřítil letou Oeffag C. II, přičemž zahynul šikovatel Václav Antoš a Gustav Francl se zranil. Tato událost, ale nejen ona, například také ztráty letců za války, vedly k zamyšlení nad možnými řešeními sociálních otázek, vyplývajících z rizik leteckého povolání. A k založení zájmového sdružení s názvem „Kroužek českých pilotů“. Spolku, jenž několikráte změnil své jméno, nicméně nikoliv poslání. Organizaci, jež vešla ve známost (s různými přídavky aktuálně poplatnými době…) jako Svaz letců…

Není zde místo rozebírat dopodrobna jeho historii od již zmíněného vzniku až do současnosti. Tato byla vždy bouřlivá, naplněná pokrokovými a demokratickými myšlenkami, národní i profesní hrdostí, ctí a odvahou. Snad proto také byl Svaz, coby trn v oku vládnoucích mocipánů, celkem třikrát násilně umlčen. Přesto vstal pokaždé jako bájný Fénix a rozepjal mohutná svá křídla…

I dnes opět setřásají ze sebe letci další a další nánosy popela poté, co Svaz zanikl počtvrté, definitivně, tentokráte na lidskou hloupost a chamtivost. Letce nelze umlčet, ani zastavit. Čehož zářným dokladem je před několika měsíci vzniknuvší nový Český svaz letectví. Odkaz našich hrdinných předků a zakladatelů nezanikl a nezanikne, dokud bude české (slovenské, jakož i československé) letecké srdce být…

Celý letošní rok, nese se v duchu oslav stého výročí republiky. Pro nás pak navíc i stého výročí československého letectví. Sedmý listopadový den bylo v Praze-Dejvicích uspořádáno slavnostní Shromáždění, které se stalo vrcholem těchto oslav. Jeho účastníky byli nejen zástupci všech klubů a spolků, vyznávajících pod praporem ČsSL stejné myšlenky a hodnoty. Jako hosté byli též přizváni zástupci nejvyššího velení Vzdušných sil AČR a bratrských Vzdušných sil Slovenské republiky, současní i bývalí velitelé leteckých základen, českoslovenští veteráni a legendy československého letectva, kolegové ze Slovenského leteckého zväzu, zástupci leteckých organizací a spolků, leteckých továren a výrobců, vojenští, civilní i sportovní letci, novináři, fotografové…

(pozn.: Samozřejmě k pozvaným patřili i vládní činitelé, nicméně, jak tomu v podobných případech bývá, tito zájem neprojevili…)

Mezi pozvanými hosty, a to musí bezesporu potěšit nejvíce, byli i zástupci nejmladší generace – delegace žáků Základní školy T. G Masaryka v Milovicích a Základní školy J. A. Komenského v Žatci – kteří si dokonce pro přítomné přichystali drobné dárečky a další překvapení…

Toto slavné setkání bylo zahájeno úderem deváté hodiny ranní, kdy na náměstí Svobody u pomníku československých letců proběhl pietní akt, jímž byla uctěna památka našich vzdušných hrdinů, kteří zahynuli v bojích druhé světové války. S ohledem na blížící se jedenáctý listopad, který je každoročně na celém světě uznáván jako Den válečných veteránů, byla však věnována vzpomínka všem, kdo kdy bojovali a umírali za naši vlast, národ a svobodu. Tedy všem válečným veteránům bez rozdílu, od počátků až do současnosti. Právě pro ně rozkvetl trávník před pomníkem desítkami rudých vlčích máků, které děti z výše uvedených základních škol pod vedením svých učitelek a učitelů vlastnoručně vyrobily…

Společně se zástupci ČsSL a leteckých spolků položily pak k pomníku květiny a za zvuku polnice vzdaly hold národním hrdinům…

Shromáždění samotné bylo zahájeno o hodinu později proslovem předsedy plk. Ing. Oldřicha Pelčáka. V průběhu cca půlhodinové řeči vzpomenul na všechny historické a zlomové milníky našeho letectví, připomenul průkopníky, hrdiny a činitele Svazu, nezapomněl však ani na zhodnocení současného stavu letectví a letectva a na vizi do budoucnosti. Zdůraznil tradiční úzkou spolupráci mezi Svazem a vojenskými letci a neopomněl ani na bratrský vztah k letectvu slovenskému a Leteckému zväzu, nesoucímu čestné jméno spoluzakladatele samostatného státu a legendy letectví Milana Rastislava Štefánika. V podobném duchu pak hovořili i ostatní vystupující hosté, zástupci letectva a armády, hosté ze Slovenska i čestní hosté…

Místopředseda ČsSL, plk. Ing. Václav Vašek se však,… a dodejme, že plným právem a s naprostou podporou členů Svazu,… ve svém příspěvku neubránil značné kritice. Především poměrů ve společnosti, naprosté devalvace lidských morálních hodnot a hlavně pak až nepochopitelné naprosté rezignace několika posledních vlád a kompetentních orgánů na udržení bojeschopnosti a obranyschopnosti naší země. Zejména s přihlédnutím na neblahé a tragické zkušenosti s tzv. spojenci, ať už z jakékoliv strany, kteří nás již mnohokráte v rámci zachování vlastního pomíjivého blaha nechali na holičkách. Případně, a to nejen v letech končících osudovou osmičkou, nám sami vrazili pomyslný nůž do zad…

Konec konců, proslov plk. Vaška, mimo jiné oceněný posluchači dlouhým potleskem a v drtivé většině případů i dalšími souhlasnými projevy, je možné zde nalézt jako samostatný příspěvek…

Jakmile dozněly příspěvky jednotlivých vystupujících, nadešel čas naplnit další část programu shromáždění. Sličnou slečnou konferenciérkou byli postupně vyzváni čestní hosté, aby předstoupili před přítomné diváky. Zde pak z rukou předsedy ČsSL plk. Oldřicha Pelčáka a hospodáře Svazu Miroslava Bíny převzali Čestnou medaili k 100 letům československého letectví. Ocenění za celoživotní práci ve prospěch československého, českého a slovenského letectví, za jeho/jejich propagaci, vzornou reprezentaci a úspěchy při předávání odkazu našich předků generacím příštím. Medaili, která však není a nebude toliko symbolickým ohodnocením výše uvedeného, ale doufejme,… snad ne příliš naivně,… že i jakýmsi pomyslným milníkem a počátkem těch tzv. „světlejších zítřků“. I když to z velké části záleží i na nás samotných…

Seznam čestných hostů, kteří měli být a byli oceněni výše uvedenou medailí, neb se slavnostního shromáždění (byť někteří z pracovních důvodů jen v zastoupení…) jest taktéž uveden samostatně…

Tímto aktem a následným poslechem slovenské a české státní hymny byla zakončena slavnostní oficiální část celého shromáždění. Za zvuku tónů husitského chorálu praporečníci odnesli státní vlajku a nastala volná zábava. Nemyslím si, že by někdo z přítomných zůstal sedět na svém místě. Bylo by velkým hříchem nevyužít příležitosti a nepopovídat si s mnoha významnými lidmi, případně přáteli, se kterými se ten který z hostů možná neviděl celá léta. Neřku-li desetiletí. Konec konců, ani já v tomto nezůstal pozadu…

Následuje krátké osobní vyznání…

Bránil jsem se po celý článek, uvádět konkrétní jména konkrétních osob. A to především proto, abych tím případně neupozadil některé další neméně významné a slavné hosty. Přesto však na tomto místě musím nakonec své předsevzetí porušit. Snad mi ti, jež Nebudu jmenovat, odpustí…

Splnil se mi totiž, mimo jiné, i jeden velký dětský sen. Měl jsem možnost a velkou čest setkat se najednou s oběma československými a českými kosmonauty (pohříchu zatím jedinými v dějinách…) – Vladimírem Remkem a Oldřichem Pelčákem. Je těžké moje pocity v tomto případě vysvětlit a asi by to většina lidí nepochopila. Nicméně z mého pohledu jednalo se o jeden z vrcholů celého setkání. Samozřejmě se neobešlo bez společných fotografií. A nejen toliko ve trojici, tedy já a jmenovaní pánové, anóbrž i ve skupince s milovickými a žateckými žáky. Myslím, že i oni si již uvědomují, mezi jaké legendy se mohli díky své práci a pomoci s organizací tohoto setkání dostat. Jen škoda, že se z pracovních důvodů nemohl zúčastnit i slovenský kosmonaut Ivan Bella. To by pak teprve byla společnost!…

Druhým velice cenným setkáním, které taktéž skončilo i společnou fotografií, byl krátký rozhovor s velitelem 22. zVrL plk. gšt. Ing. Petrem Čepelkou. Mohlo by se snad zdát, že k nadšení v tomto případě není důvod, nicméně… Kdo z vás ví, co je to „Projekt Biskaj“? Tedy opravdové a velice příjemné setkání mezi kamarády…

Pomyslným vrcholem a skutečně nečekanou a neplánovanou třešničkou na dortu, způsobující ještě nyní mrazení v zádech a zástavu srdeční činnosti, bylo několik minut strávených ve společnosti paní Mahuleny Křenkové. Pro ty, kteří nebyli na akci přítomni a nyní si marně lámou hlavu usilovným přemýšlením, dodávám to nejdůležitější. Paní Křenková je praneteří legendy všech legend československého letectva, leteckého maršála, arm. gen. RNDr. Karla Janouška, KCB. Ikonického velitele československého letectva ve Velké Británii, který po skončení války v létě roku 1945 slavně přivedl své letce zpět do osvobozeného Československa…

O maršálu Janouškovi bylo napsáno již mnoho (včetně písně Far from the Fame švédské power metalové skupiny Sabaton, jíž v Česku mimo jiné přivítáme v květnu následujícího roku v rámci plzeňských Slavností svobody!), proto zůstanu jen u těch dvou předchozích stručných a shrnujících vět. Stejně bych nedokázal popsat vše zcela a přesně. Nicméně ten krátký rozhovor s paní Mahulenou a její slova uznání byly pro mne tím nejvyšším vyznamenáním…

Konec osobního vyznání…

Na závěr bych si dovolil jménem nás všech poděkovat. Jednak účastníkům slavnostního shromáždění a čestným hostům, jednak všem lidem, kteří pomohli tuto velkolepou akci zorganizovat, mnohdy za cenu nezměrného úsilí, kilogramů popsaných papírů, stovek rozeslaných zpráv a provolaných minut a hodin, probdělých nocí a šedivých kadeří. Zvláštní poděkování patří přítomným fotografům, díky nimž byly mnohé momenty nezapomenutelně uchovány pro generace příští. Jejich jména jsou k nalezení u odkazů na jednotlivé fotografie…

Největší však dík míří k dětem z Milovic a Žatce, konkrétně žákům ZŠ T. G. Masaryka v Milovicích a ZŠ J. A. Komenského v Žatci, a jejich učitelům. Jejich příspěvek k celé akci byl nezapomenutelným a neocenitelným zpestřením a především pak velkým morálním impulsem pro nás všechny. Oni jsou a budou nositeli slavných tradic československého, českého a slovenského letectví pro generace následující…

Teď v jednom šiku s novou nadějí ať letcům naše srdce zapějí. Vám, letci, vám…

Fotogalerie:

Slavnostní shromáždění v DAP – foto Jan Kouba…

Slavnostní shromáždění v DAP – foto Lukáš Obst…

Slavnostní shromáždění v DAP – foto Majda Tymešová…

Prohlídka Modrého Phantoma v LM VHU Praha-Kbely – foto Lukáš Obst…

Prohlídka Modrého Phantoma v LM VHU Praha-Kbely – foto Pytlák a Majda…

 

Pozdrav a omluva od Martina Šonky až z USA…

Vážený pane Pelčáku,

 

moc Vám děkuji za pozvání na Slavnostní shromáždění ke 100. výročí vzniku čs. Letectva. Je to pro mě velká čest a upřímně si toho vážím. Na československé letce nedám dopustit a velmi mě proto mrzí, že se musím omluvit a nemohu se zúčastnit. Už týden jsme spolu s celým týmem v USA, kde se připravujeme na poslední letošní závod seriálu Red Bull Air Race..  Přeji, ať se akce vydaří a všichni si užijí společnost českých a slovenských pilotů.

 

S vřelým pozdravem,

 

Martin

Možno shlédnout též jako videopozdrav na Youtube

Seznam pozvaných čestných hostů…

Něco málo pro milovníky historie…

 

 

O autorovi Pytlak

Nec diem, nec horae...

Další články

Ta naše stoletá…

… aneb Proč přišel Tatíček Masaryk pěšky… Blíží se slavný osmadvacátý říjen. Den, kdy oslavíme …

One comment

  1. Mgr. Marie Šrajberová

    Zdravím tě, Fando,
    děkuji za foto a články. Oceňuji takovou akci nejen jako propagaci i naší školy, ale i proto, že si naše mládež rozšiřuje obzory – jak ohledně historie, která sahá až k dnešku, tak ohledně úcty k hrdinům. Děkujeme za možnost se zúčastnit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *