Home / Starý pilot / Střelby raketami vzduch-vzduch

Střelby raketami vzduch-vzduch

Střelby raketami vzduch – vzduch

Na střelby raketami vzduch – vzduch jsme chodili do Astracháně u Volhy. Byla to zhruba čtrnácti denní záležitost. Dopravu prováděli Kbeláci s mezipřistáním v Kyjevě, kde jsme museli povinně nabrat sovětského navigátora. V Astracháni jsme měli několik dní povinnou přípravu se sovětskými instruktory. Školili nás na pouštění raket na „Pticu“ /v překladu ptáček/. To byl malý letounek o rozpětí křídel asi pět metrů, poháněný proudovým motorem. Startoval z rampy takřka kolmo vzhůru s nahozeným motorem, ale pro větší rychlost ho do vzduchu táhly dvě rakety. Docela drahá záležitost na to, že byla vzápětí po svém vypuštění námi zničena. Proto byla pro čtyři piloty zaplacena pouze jedna Ptica. Byla řízena rádiem a létala rychlostí přes 1 M.
Prakticky se celá záležitost realizovala tak, že čtyři piloti nahodili motory, pak odstartovala Ptica a zmizela nám z dohledu. Po jejím odletu jsme dostali start a navádění na ni. Střelnice se táhla asi 200 kilometrů kolmo od Volhy do pouště. Měli jsme co dělat, abychom Pticu dohonili. Občas se některé čtveřici dokonce stalo, že Pticu nechytili. Po zachycení Ptici některou z raket prováděli piloti její odpal ve stanoveném pořadí. Rakety byly funkčně velmi spolehlivé a obvykle první raketa cíl zničila.
Samotná raketa měla svůj vyhledávací systém. Tvořila ho asi šesticentimetrová anténka, která se vychylovala až do 50 stupňů a tím tvořila vyhledávací kužel detekující zdroj tepla. Jakmile zachytila zdroj tepla, signalizovala zprávu pilotovi do kabiny. Každý z nich měl čtyři rakety, tři ostré a jednu s brzdou. Každá vyhledávala cíl samostatně a zachycení signalizovaly obvykle všechny najednou. Pilot si mohl vybrat, kterou raketu odpálí, nebo zda odpálí všechny najednou. Pokud byla Ptica zničena prvním pilotem, ostatní piloti si individuálně odpálili svoji raketu s brzdou a na tu pak pouštěli ostrou raketu. Raketa při odpalu vypustila velké plameny a hrozilo jejich nasátí a následné vysazení motoru. Z toho důvodu byl do systému odpalu rakety zařazen i shoz otáček motoru. Přesto čas od času došlo někomu k vysazení motoru.
V Astracháni byly zvláštní podmínky pro případnou katapultáž do pouště a v sedačkách letounů byly záchranné soupravy, umožňující pilotovi signalizaci a v ní nejnutnější věci k přežití v písku. Před námi byli na střelbách piloti z NDR a jednomu z nich vysadil při odpalu rakety motor. Pokoušel se ho nahodit, ale nepodařilo se mu to, přestože nahazování bylo dost spolehlivé. Provedl tedy katapultáž do pouště. My jsme dostali před cvičením instrukce, že záchranné akce se provádějí až po setmění, protože vysoké teploty od rozžhaveného písku pouště neumožňují přistání a odlet záchranného vrtulníku.
Naštěstí nikomu z naší skupiny motor nevysadil.

Jan Hans Voráč

O autorovi Frankie

Další články

Z.Kadlec – Ložisko za půl milionu

Z.Kadlec – ložisko za půl milionu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *