Pozorné oči - Letci - Žatec zájmové sdružení

Přejít na obsah
Pozorné oči
Radiotechnické vojsko mělo za úkol zjišťovat, rozpoznávat a vést vzdušné cíle nad územím státu a za hranicí především ty nebezpečné (letěly vysokou  rychlostí a nebo kolmo na naši státní hranici) a předávat tyto informace potřebné pro rozhodování raketového vojska a letectva. K zajištění úkolu používalo  radiolokační prostředky začleněné vždy do tří radiotechnických rot každého z pěti praporů 3. radiotechnické brigády, týkalo se území Čech. Při místních  radiotechnických rotách bylo obvykle zřízeno naváděcí stanoviště (NS 1 až 6) společně s velitelským stanovištěm leteckého pluku tak, aby odtud  mohl v bojové situaci zároveň velitel stíhacího pluku velet.   V příhraničním pásmu, kde kopcovitý terén nedovoloval vyhledávat cíle na malých a přízemních výškách letu pomocí radiolokátorů, byla zřízena souvislá  linie pozorovacích hlásek, odkud se takové cíle vizuálně sledovaly a informace o nich byly předávány také do systému PVO.
Vybrané tratě letů cvičných cílů, na kterých stihači ze Žatce prováděli, za nezbytné pomoci letovodů naváděcích stanovišť,  výcvikové přepady. Přepadem se rozumí nejlépe skryté přiblížení k cíli z přední či zadní polosféry, nejprve podle pokynů  letovodů a dále podle palubního radiolokátoru do výhodné pozice tak, aby bylo možné imitovat úspěšné použití zbraní  (leteckých raket nebo kanonů).
Nízký sever
trať letu Karlovy Vary – Ústí nad Labem, používaná pro výšky 1.500 – 4.000 m využívaná pro výcvik jednotlivce i v sestavě dvojice
Božena
trať letu Žatec – Děčín – Trutnov – Hradec Králové – Roudnice nad Labem – Žatec, používaná obousměrně
RT 01 (10)
rozhonová trať Žatec – Děčín – Trutnov – Černilov – Roudnice nad Labem - Žatec, používaná obousměrně pro přepady nadzvukovými rychlostmi ve stratosféře:
      • pro jednotlivce ve výškách do 18.000 m
      • v sestavě dvojice ve výšce do 16.000 m
      • v sestavě roje ve výškách do 14.500 m
Nízký jih
trať Podbořany – Panenský Týnec, tato trať byla využívaná pro samostatné vyhledávání – lov, kdy stíhač  vyčkával ve stanoveném prostoru a vyhledával cíl. Na této trati byl také prováděn výcvik pilotů ve ztečích a letovodů pro  navádění na nízko a pomalu letící cíle (vrtulník nebo L-29) ve výšce 100 – 300 m nad terénem.
Jako perlička skutečné bojové tratě pro navedení stíhačů MiG-23 ML a MiG-29 z letišť Žatec nebo České Budějovice při působení  z pohotovostního systému PVOS proti strategickému průzkumnému letounu SR-71, který létal v těsné blízkosti našich hranic, ovšem ve výškách do 30.000 m a rychlostí asi 2.800 km/h.
Součástí každého naváděcího a velitelského stanoviště byly planžety, kde se ručně zakreslovala vzdušná situace, údaje o bojové pohotovosti, počtech vyzbrojených letadel, hotovostních směnách pilotů, počasí na vlastním a ostatních letištích. Tyto údaje byly nezbytné pro rozhodování směny letovodů a bojové směny velení letectva. Zvláštností na této práci bylo, že na planžety se texty psaly v zrcadlovém zobrazení ze strany planžetistek/tů.
DOKÁZETE TO I VY?
V současnosti je již tato technika překonána díky satelitům, výpočetní technice, ... Tím spíš to však dokazuje, že se jednalo o velmi zodpovědnou a náročnou práci. Celý tým měl na starosti bezpečnost nás všech a samozřejmě i samotných pilotů.
Návrat na obsah