Home / Starý pilot / Navigační let

Navigační let

Navigační let

Osnova bojové přípravy ukládá pilotům takové úkoly, které jim umožňují seznámit se v praxi se všemi vlastnostmi daného letounu a které se musí naučit využívat za všech okolností. Problém začíná být tam, kde tyto vlastnosti překračují rámec obecných možností. Jako příklad může sloužit to, že sice vlastníte vůz, který je schopen jezdit rychlostí 300 km/hod, ale smíte s ním jezdit podle předpisů pouze 90 km/hod. Stejné to bylo s velikostí naší Československé a později dokonce České republiky, která není dostatečným prostorem pro využívání superzoniků. Nejen proto jsme při plnění některých úkolů naráželi na otazníky, co s tím v praxi.
Dalším příkladem byl navigační let na maximálních rychlostech. Při přeškolování na letouny Mig-21 jsme dostali instrukci létat do maximální rychlosti 2,2 M. Tuto rychlost jsme vyzkoušeli hned při prvních letech a při tom došlo k poškození laku na několika letounech. Lak neodolal maximálnímu ohřevu při rychlosti 2,2 M. Dostali jsme tedy opravenou instrukci, maximální rychlost 2,02 M. Tu jsme už využívali bez problémů.
Velkým problémem, který jsem už zmínil, byl prostor k výcviku. Navigační lety při podzvukových rychlostech jsme standardně prováděli na trati Žatec – Košice a zpět. Pro nadzvukovou rychlost trať nebyla povolena. Hledalo a našlo se řešení v kooperaci se severním sousedem. Byla vymyšlena trať Žatec – Berlín – úroveň Kopenhagenu zatáčkou zpět – Berlín – Žatec. Tvůrce bojové osnovy a výrobce Migů, Svaz Sovětských socialistických republik s prostorem problém neměl. Ve velké zemi si mohli plánovat bez problémů tratě i třeba pro rychlost 10 M. Pro naší trať jsme dostali limit výšky zásadně nad 16 000 metrů, kde již není žádný civilní provoz. Ve skutečnosti jsme létali ve výšce 18 000 metrů.
Start s forsáží, maximální stoupání, za několik minut bylo nastoupáno, v páté minutě jsme při rychlosti 1,8 až 2 M míjeli Berlín, v deváté minutě byla úroveň Kopenhagen v neutrálním prostoru nad mořem, zatáčka o průměru 15 až 20 km v náklonu 30 stupňů, v patnácté minutě opět Berlín a jít pod zvuk, brzdit a klesat do druhé zatáčky a jít na přistání. Celková doba letu cca 22 minut, trať něco přes 1 300 kilometrů, spotřeba přes 2 400 litrů.

Prakticky po startu a nastoupání do osmnácti tisíc metrů byla celá trať vidět. Dvojnásobná rychlost zvuku se v praxi jeví tak, že v dálce před sebou uvidíte například Berlín, za pár desítek vteřin ho míjíte tak, že musíte svižně otáčet hlavou, chcete-li si ho prohlížet a za pár desítek vteřin mizí daleko za vámi. Velká rychlost rovná se velká spotřeba, 1,7 litru za vteřinu. Přistávali jsme z nadzvukových navigačních letů zcela prázdní.

Byly to nejhezčí lety z celé mojí letecké éry.

Jan Hans Voráč

O autorovi Frankie

Další články

Z.Kadlec – Ložisko za půl milionu

Z.Kadlec – ložisko za půl milionu

2 komentáře

  1. Vážený,
    z jednadvacítkou jakékoliv modifikace za dvě minuty do 18 000 to ani náhodou .

    hezký den

    • Máte pravdu. Jedenadvacítka není schopná se dostat do dvou minut na 18 km. Potřebuje se dostat na výšku 10-13km, tam rozehnat nad zvuk a pak zahájit výskok. To se za tak krátkou dobu nedá stihnout.Je to chybička v článku a opravíme ji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *