Home / Letecké modelářství / Letadla a letadýlka, létavá i nelétavá

Letadla a letadýlka, létavá i nelétavá

Ahoj přátelé, kolegové modeláři a příznivci letectví.

 

Jmenuji se Jan Zíka a členem spolku Letci-Žatec jsem od roku 2014. Nedávno jsem byl svými kamarády ze spolku požádán, zda bych tak trochu vedl modelářskou sekci na našem webu, což jsem s radostí přijal.

Já, ač sám neletec jsem na druhou stranu dlouholetým vyznavačem půvabů plastikového modelářství. Tomuto nádhernému koníčku se věnuji již od dětských let, kdy mě k letadlům jako takovým přivedl můj tatínek, který sice nikdy nemodelařil, zato měl to potěšení létat s takovými legendami, jako byly Luňák, Krajánek, Šohaj či Pionýr.p1180134

Psal se rok 1982 a já se rozhodl, že se stanu modelářem. Toto rozhodnutí se v mé hlavě zrodilo, dá se říci doslova ze dne na den. Cesty osudu jsou holt nevyzpytatelné. Popadl jsem své skromné úspory a jel přes celé Teplice do prodejny „Mladý technik“, která byla v té době v Trnovanech u Červeného kostela. Za pultem stál starší pán menšího vzrůstu, tuším, že se jmenoval Žolcar. Prosím pamětníky, aby mě když tak opravili. Dlouho jsem hleděl do regálu s vystavenými modely, až na konec padla volba na MiG-15 od Kovozávodů Prostějov. V té době nebyl výběr stavebnic nijak oslnivý a s dnešní nabídkou se nedá ani v náznaku srovnávat.

Když jsem se svým prvním érem dorazil vítězoslavně domů, tatínek neskrýval radost a se stavbou MiGa mi vydatně pomohl. Éro bylo za jeden den hotové. Tento první kousek jsem ještě nijak nebarvil, pouze jsem jej opatřil obtisky. Barvení se týkalo až mého druhého počinu, kterým byl slavný Rudý ďábel Avia Bh-21 Štkp. Františka Malkovského. Pamětníci mi potvrdí, že v té době nebylo jednoduché sehnat modelářské barvičky Humbrol či Revell. Unicol nevím, protože jsem je nikdy nepoužíval. Volba padla na maminčin červený lak na nehty. No nesmějte se, každý jsme nějak začínali ne……?

Modely zvolna přibývaly, a to nejen z produkce domácích výrobců. Mimo našich stavebnic převážně v měřítkách 1:72 a 1:50, výrobců KP a družstva Směr se daly sehnat populární „dopraváky“ v měřítku 1:100 z bývalé NDR. Na tyto stavebnice velice rád vzpomínám a některé v nedotknutém stavu mám dodnes doma. Daly se sehnat typy jako Mercure, Boeing 727, DC-8 ,ale také například TU-144, TU-114, TU-134 nebo třeba IL-62. Byly to celkem veliké modely, takže byl za modelářem vidět kus práce. Každá tato stavebnice obsahovala dvě plechové tubičky s čísly 001 a 002, v nichž bylo lepidlo a stříbřenka s nezapomenutelnou vůní. Několikrát ročně, zejména na Vánoce se na pultech hračkáren objevovaly stavebnice od firmy Revell, v prodejnách Tuzex zase od Airfixu nebo Matchboxu.

Samostatnou kapitolou byly barvy a lepidla. Z lepidel bylo k dispozici pouze populární Lepí M a občas se objevila Contacta od Revellu. Originální tmel jsem v těch dobách nesehnal vůbec, ten jsme si vyráběli z lepidla Lepí M a zásypu na dětské prdelky smíchanými ve vhodném poměru. Výsledný produkt se velmi špatně brousil. Když se mi poprvé dostal do rukou tmel Tamiya, připadal jsem si jako v ráji. Takový to byl rozdíl! Barvičky jsem používal od výrobců Revell a Humbrol. Nějaké odstíny se daly sehnat, jiné se bez problémů namíchaly.

V roce 1987 jsem se stal členem modelářského klubu při domu dětí a mládeže v Teplicích. Zde jsem potkal esa jako Jardu Michálka, Jindru Černého, Jindru Denka nebo Míru Kováře. Ano, toho Míru Kováře, který později založil firmu Modelimex.Dej mu pánbu lehké nebe… Tito staří ostřílení modeláři mi poskytli a ukázali spoustu cenných rad a modelářských „fíglů“. Děkuju kluci…

Dnes je situace nesrovnatelně jiná. Možná je to blábol, ale máme v podstatě nač si vzpomeneme. Vše je k mání, vše bereme tak nějak samozřejmě. Máme na výběr éra všech možných typů a měřítek, nářadí, barvičky, stříkací pistole a já nevím co ještě všechno. Vše je pouze otázka peněz. Ale mám pocit, že se vytrácí ten nádherný zápal pro věc, kdysi nádherné takřka rodinné vztahy mezi kamarády modeláři, ta opravdová radost z pracně postaveného éra… Možná je to dáno dobou, možná tím, že dnes je všeho dostatek. Možná mám jen takový pocit….

Jan Zíka.

 

O autorovi Frankie

Další články

Modeláři IPMS Nationals 2018 – Phoenix, Arizona

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *