Když mu začali říkat Korea - Letci - Žatec zájmové sdružení

Přejít na obsah
Když mu začali říkat "Korea"
Pět let po skončení II. světové války se na Dálném východě – v Koreji znovu rozhořela válka. Nebezpečí, že přeroste ve světový konflikt, rostlo každým dnem. Začalo horečné zbrojení a období mohutné výstavby čs. armády, včetně čs. letectva. Pro zajištění nových úkolů bylo potřeba vybudovat síť leteckých základen s betonovou VPD. Jednou z nejdůležitějších se mělo stát letiště ŽATEC. Rozhodující podíl na realizaci tohoto záměru měli příslušníci nového vojska, jehož zbraní byla lopata a krumpáč. Armádou PTP pod hlavičkou Konstruktivy n.p. byla do podzimu r. 1951 vybudována souběžně ze starou německou dráhou nová, 2.500 m dlouhá a 80 m široká a některé provozní a ubytovací objekty. Ještě dlouho se však nemohlo říci "HOTOVO” (viz. foto z roku 1953-1956 dole).
1.10.1951 zřídil na letišti Mladá velitel letectva 11. letecký stíhací pluk proudový (krycí číslo VÚ 1610) vyzbrojený letouny S101 (Jak-23). 27.11.1951 Vydán rozkaz velitele letectva k přesunu 11. LP do posádky Žatec. Přelet z Mladé do Žatce se uskutečnil 13.12. Dne 21.8.1951 byl přesunut z letiště Havlíčkův Brod do Žatce 23. letištní prapor. Začala se psát nová historie nejen letiště a samotného města Žatec, ale i obcí na sever od města: Staňkovic, Velichova, Žiželic, Minic, Lažan a dokonce i Chomutova. Letectvo však přineslo do kraje nejen rámus! Došlo k rozsáhlé bytové výstavbě pro vojáky z povolání, řada občanských zaměstnanců našla uplatnění v armádě a okolní zemědělské podniky pak pomocníky z řad vojáků při sezónních pracích a ve chmelnicích. Žatecké letiště však ještě stále zůstávalo spíše staveništěm. Snad pro srovnatelnost s bojovým prostředím vzdáleného východoasijského poloostrova, kde probíhala válka a kde získal bojové zkušenosti letoun MiG-15, vrylo se žatecké letiště do vědomí leteckého lidu jako „KOREA“. A tak mu říkali celé generace…
Na letišti byly dislokovány v letech 13.12.51 – 10.11.54 tři letecké pluky (lp.) se zabezpečovacími útvary v podřízenosti 5. letecké divize (5.ld)/15. leteckého sboru).
11. letecký stíhací pluk proudový (VÚ 1610)
1.10.51 - 31.12.93 podporován 23. letištním praporem
(VÚ 8682)
15. letecký stíhací pluk proudový (VÚ 8699)
1.4.52 – zrušen v létě 1958 podporován 13. letištním praporem (VÚ 8672) H
Hlavním typem leteckého vybavení útvaru, po celou dobu jeho existence, byla „patnáctka“ S-102/MiG-15; CS102/UTI MiG-15 a S-103/MiG-15bis. V této době již za sebou měla mnoho zkušeností ze vzduchu na odlehlé straně světa.
17. letecký stíhací pluk proudový (VÚ 7419)
od 1.9.52 do 10.11.54 podporován 15. letištním praporem (VÚ 3870)
V podřízenosti 15. leteckému sboru byly tyto útvary určené k obraně státního území:
V Českých Budějovicích letiště Planá 1. ld -1. lp “Zvolenský“; 9. lp a 19. lp
v Dobřanech / Líních 3. ld - 5. lp, 8. lp a 16. lp
v Žatci 5. ld - 11. lp, 15. lp a 17. lp.
Na podzim r. 1954 byla již hustota leteckého provozu na žateckém letišti neúnosná a došlo k redislokaci 17. pluku na letiště v Mladé.
Velitel letectva gen. Vosáhlo a mjr. Fros při předání bojové zástavy 30. srpna 1953 (v pozadí letoun 2. letky)
I v těchto podmínkách jsme tak nějak na "Korei" žili, pracovali a začínali.
fotografie přibližně z let 1953 - 1956
K provozu letiště patřilo i vybudování a umístění radiotechnického zabezpečení, vybudovat telefonické spojení, vždyť "Bez spojení není velení." To vše potřebovalo svůj čas a velký objem lidské práce, každý kousek této dokončené práce zlepšil pracovní podmínky a umožnil stále bezpečnější provoz žatecké letecké základny - 11. stíhacího leteckého pluku.
Jak jsme žili po práci? Na letišti pracovala řada děvčat v různých funkcích, ani ony nebyly vyjmuty z náročného vojenského života, a i v těchto nehostinných podmínkách, vznikaly na dřevěné svobodárně naproti letišti nové vztahy a nové rodiny.
Návrat na obsah