Home / Starý pilot / Hvězda od čínského maršála

Hvězda od čínského maršála

Hvězda od čínského maršála
V určité době, kdy hrála Čína přetahovačku se Spojenými státy o Thai-wan a vydávala kvůli němu mnohonásobná vážná varování, se Československo s Čínou přátelilo a dokonce pozvalo čínského maršála na návštěvu. Bylo pro něj uspořádáno velké komplexní vojenské cvičení ve vojenském prostoru Doupov.
Cvičení se zúčastnily jak pozemní jednotky, tak letectvo a všechny složky měly své protihráče, nepřítele, který se odlišoval výrazným označením, širokým bílým pruhem. Cvičení mělo rozehru a hlavní část.  Hlavní část se měla odehrávat na vhodném místě vojenského prostoru o rozloze 5×5 kilometru, který měl snad kromě velehor, všechny druhy terénu. Na místě, odkud bylo možno pozorovat téměř celý prostor, byla zbudována velká tribuna. Shodou okolností byla asi 40 metrů před tribunou stará bombardovací letecká střelnice. Nová střelnice byla již dříve zbudována na jiném místě, necelý kilometr před tribunou. Pár desítek metrů před tribunou začínaly zákopy pro pěchotu a celý prostor byl upraven jako dokonalé bojiště. Obě strany používaly ostrou munici, takže byl dosahován dokonalý vizuální efekt. Bezpečnost byla jištěna sektorovou palbou do přesných prostorů. Palba byla vedena na relativně krátké vzdálenosti takže trasírky střel svítily při zemi.
Já jsem patřil tentokrát k nepřátelské straně jako řada dalších pilotů. Bílé pruhy na trupech letounů svítily na dálku. Rozkaz byl, provádět zteče na nepřátelská hnízda odporu co nejníže /pro efekt/. Takže jsme mezi hustými trasírkami, o kterých nebyla v přípravě řeč, hustě a nízko prolétávali a čekali, kdy to schytáme. Naštěstí účinnost palby na vzdušné cíle je velice nízká, takže to mluvilo v náš prospěch. Na plně obsazené tribuně byli kromě členů zástupců různých velvyslanectví /v uniformách/, především čínský maršál s jeho doprovodem. Na levé straně tribuny bylo vyhražené místo pro koordinačního důstojníka, jehož úkolem bylo koordinovat veškeré letecké akce s ostatními druhy zbraní. Měl plán leteckých akcí a znal naše indexy, tedy volací znaky.
Jednou z důležitých akcí letectva bylo bombardování nové střelnice, střelnici představovaly čtyři kruhy, které měl přiletět bombardovat roj ve skupině. Za úkol to dostal jako vedoucí Pepa F. Po provedené rozehře se palba všech zbraní a výbuchy granátů značně zhustily a bojiště se stalo značně nepřehledné vlivem dýmu a kouře. Prolétávali jsme sem a tam mezi střelbou podle toho, kdo byl vlastní a kdo nepřítel.
Do tohoto zdánlivého nepřehledna přilétl bombardovací roj. Nalézt kruhy určené jako cíl nebylo v dané situaci snadné, ale Pepa je přesto zahlédl a z výšky 2000 metrů na ně po povolení koordinátorem zaútočil. Koordinační důstojník, který vydal povolení k útoku, po spatření úhlu útočícího roje okamžitě rozpoznal, že není něco v pořádku a snažil se bombardování zastavit. Prý řval do rádia tak, že přehlušil všechny výbuchy a střelby, ale přetížená radiová frekvence neumožňovala čistou korespondenci a rádiový index Pepy v tom zmatku zanikl a roj úspěšně odhodil své padesáti kilové betonové bomby s dýmovnicemi na určený cíl.
Padající bomby po nabrání rychlosti vydávaly hlasitý akustický doprovod a zdánlivě mířily na tribunu. Svým svištěním si vynutily patřičný respekt a tak na tribuně všichni včetně maršála, šli k zemi. Ale na rozdíl od všech ostatních, maršálovi se boj hrozně líbil a velice ho ocenil. Bomby se zasekly do kruhů, vedle kruhů a především několik metrů od zákopů plných pěchoty. Tentokrát byli vojáci v zákopech opravdu přitisknuti k zemi. Kolegové zbombardovali cíl velice přesně až na to, že se jednalo o úplně jiný cíl.
Koordinační důstojník v hodnosti podplukovníka, mimochodem manžel jedné krásné meteorkářky tvrdil, že při tom bombardování zešedivěl, protože si myslel, že je po maršálovi. Ale já vím, že už byl šedivý předtím, asi starostmi o svou krásnou ženu.

Maršál byl však tak nadšený, že po cvičení rozdával zúčastněným medaile. Měl jich celou bednu a já jsem dostal medaili s hvězdičkou a čínským nápisem. Dodnes nevím, co nápis znamená, ale když mi ho dával, hezky se na mě uculil a něco čínsky řekl. Možná něco v tom smyslu, „málem jsem si při tom bombardování šplouchnul do gatí“.
Výkon bombardovacího roje hodnotil jako přesnou práci letectva. Při „dobré vůli“ se tam mohlo vyskytnout pěkných pár obětí, počínaje VIP osobami na tribuně a vojáky v zákopu konče, ale když osud řekne ne, tak nebude mít nikdo ani škrábaneček.

Jan Hans Voráč

O autorovi Frankie

Další články

Z.Kadlec – Ložisko za půl milionu

Z.Kadlec – ložisko za půl milionu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *