Home / Starý pilot / Bůh letců

Bůh letců

20282973_4_04huf6b            Při výluce dráhy letecké vojenské základny zvané „Korea“ využíval 11. stíhací letecký pluk záložní letiště Panenský Týnec. Na letišti bylo instalováno rádio-navigační zabezpečení na dráhu 2.7 (264°). Po přesunu a uschopnění všech zabezpečovacích prostředků byl zahájen intenzivní letecký výcvik. Na rozdíl od hlavní základný, byla dráha na záložním letišti podstatně užší. (80m/30m) Konfigurace okolního terénu kolem dráhy byla naprosto odlišná. Jiný terén napravo, jiný nalevo. (Zvlnění stoupající, klesající, částečné zalesnění apod.) Úzká dráha nutila startující piloty věnovat zvýšenou pozornost přesnému držení středu a směru při startu i při přistání. Na hlavní základně nedocházelo po dlouhý čas k chybám pilotů při startech a přistáních.

V Panenském Týnci však po několika letových dnech došlo při startu jednoho našeho kolegy k přetažení letounu. Pro vysvětlení uvádím následující: Podvozkový systém letounu jsou v podstatě tři body, na kterých letoun stojí.  Dva body tvoří hlavní podvozek, třetím bodem u vrtulových letounů bývala takzvaná ostruha, nyní ocasní kolo. Podélná osa stojícího vrtulového letounu směřuje vzhůru a při startu, po nabrání potřebné rychlosti pilot potlačuje řídící páku (knipl), aby dal osu letounu do vodorovné polohy. U proudových letounů stojí letoun na hlavním podvozku a příďovém kole. Podélná osa letounu je ve vodorovné poloze a při startu, po nabrání potřebné rychlosti pilot přitahuje knipl, aby zvětšil úhel náběhu proudnic na křídlo a tím zvýšil výslednou aerodynamickou sílu, která zvedne letadlo od země.

Pilot při startu nekouká do kabiny ale ven, pokud možno dopředu. Má ale omezený výhled, u vrtulových motorem s vrtulí, u proudových delší nosovou přední částí trupu. Při přitažení proudového letounu se přední část trupu i s kabinou a pilotem zvedá, zatímco zadní část trupu ekvivalentně klesá. Při správném přitažení zůstává mezi spodním okrajem výtokové roury v zadní části trupu bezpečná vzdálenost cca 30 cm nad zemí. Při přetažení dojde ke kontaktu spodního okraje ocasní části trupu se startovací dráhou. Hrozí nebezpečí poškození letounu, i když trup je částečně chráněn na ohroženém místě speciálním oválem z tvrdého kovu.  V každém případě je přetažení letounu při startu hrubá pilotní chyba.

K této pilotní chybě došlo, jak jsem předeslal, krátce po zahájení výcviku na záložním letišti. Velitel pluku měl dvě možnosti.  Rozebrat v klidu vzniklou situaci a snažit se odhalit pravou příčinu věci. Druhá možnost byla, hodit jednoznačně chybu na nedbalost či nepozornost pilota při startu a vyvodit z toho důsledky. Velitel se rozhodl pro druhou variantu.  Na následném shromáždění pilotů situaci analyzoval a tvrdými slovy odsoudil nepozornost pilota a vyvodil z toho důsledky. Piloti si vyslechli zhodnocení, se kterým se ale neztotožnili. Čtvrtý letový den po události (tedy do týdne), startoval velitel na svůj výcvikový let.  Při jeho startu došlo ke značnému přetažení letounu a poškození ochranného oválu zadní části trupu.  Ve větším rozsahu, než u našeho kolegy předtím. Bylo přerušeno létání.  Piloti uspořádali soukromou oslavu, na které byla mnohokráte citována Boží spravedlnost, i přes ateistické názory pilotů. Teprve potom jsme se doopravdy zamýšleli nad pravou příčinou chyb dvou zkušených pilotů (velitele a kolegy). Došli jsme k závěru, že v přetažení hrála hlavní roli úzká dráha, kdy ani jeden z pilotů neviděl přes nosovou část letounu plochu dráhy a nezvyklá konfigurace okolního terénu dala podnět k velkému úhlu stoupání. Po této analýze už k dalším chybám nedošlo, ale satisfakce se nedostavila.

Jan Voráč

O autorovi Frankie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA *