Záslužné činy
V roce 1956 piloti Pavel Aron a Slávek Hoření za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek vyhledali bombardovací letoun se čtyřčlennou posádkou IL – 28, který ztratil orientaci a za sněhové vánice jej přivedli až na dráhu
žateckého letiště. Letoun IL – 28 se při přistání poškodil, posádka však zůstala nezraněna.
V roce 1959 pilot Miroslav Špinka na letounu
MiG- 17 PF přispěchal na pomoc sovětskému
dopravnímu letounu, který měl závadu na
rádiovém spojení a navigačních přístrojích a
klesal mylně do prostoru Děčína. Letoun plný
pasažérů přivedl na přistání na žatecké letiště
a zřejmě tím zachránil životy
desítkám cestujících i posádce.
V letech 1956-57 přilétaly nad naše území přes západní hranici špionážní balóny i balóny se štvavými letáky. Protože vážně ohrožovaly leteckou dopravu, byly sestřelovány. Vynikajících výsledků dosáhl Jaroslav Novák na letounech MiG- 15 bis a MiG- 17 PF z letišť České Budějo-
vice, Ivánka u Bratislavy a Žatec. Sestřelil 6 balonů kanóny ve výšce nad 15.000 m a jeden taranem (úmyslná srážka s prostředkem) nad Brdy.
V roce 1959 piloti Jaroslav Bureš a Josef Faix na letounech MiG 17 PF a MiG 19 P vypátrali italský stíhací letoun F 84 F, který ztratil orientaci a zabloudil až nad naše území. Po vydání mezinárodních signálů „jste letoun narušitel“ a „následujte mne“ jej dovedli nad letiště v Hradci Králové, kde úspěšně přistál. Letoun byl vrácen zpět do Itálie.
Karel Kabourek přistál na Migu - 21 PF nouzově bez podvozku, který měl závadu a nešel vysunout, na travnatý pás. Díky jeho pilotnímu umění zůstal
letoun nepoškozen a byly zachráněny milionové hodnoty.
Dne 14.5. 1977 a 24.5. 1977 piloti Bohumil Hanuš, Josef Kubela a Karel Orság zasáhli proti narušitelům z NSR civilním letounům Cesna 150 a 205
a donutili je přistát na žateckém letišti.
Dne 2.2.1979 došlo v prostoru Technického oddělení k samovznícení oděvu technika Pařízka.
Obětavým a odvážným zásahem Ing. Skvašíka a Ing. Hermana byl oheň uhašen a život technika byl zachráněn.
Příprava kosmonautů
V každé lidské činnosti je vždy nějaká hranice, kterou lze dosáhnout a prohlásit ji za vrchol našeho snažení. Pro piloty je tou hranicí dosažení kosmického prostoru. Této pomyslné čáry dosáhli v České republice pouze dva jedinci a to Oldřich Pelčák a Vladimír Remek. Oba dva svou náročnou profesi pilota vykonávali u 11. stíhacího pluku v Žatci.
Oldřich Pelčák spolu s Vladimírem Remkem byl vybrán k výcviku kosmonautů a v listopadu 1976 odeslán do Střediska přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku v SSSR. Dostal se až na samý kraj kosmu. Pro něj to znamenalo dosažení mety, kterou z našich pilotů překonal jen jediný – Vladimír Remek. Vrátil se do Žatce k 11.slp, byl mimořádně povýšen za přípravu ke kosmickému letu do hodnosti podplukovníka a prošel řadou funkcí, od velitele pluku až po ZV divize. Později působil ve Výzkumném ústavu letectva jako „šéf“ zkušebních pilotů. Je nositelem mnoha vyznamenání, jako poslední mu byla udělena ministrem obrany 11.11.2009 medaile u příležitosti oslav ukončení 1. světové války na hoře Vítkově – Záslužný kříž II. stupně.
