Na čem jsme létali? - Letci Žatec

Přejít na obsah
Na čem jsme létali
BOJOVÉ LETOUNY
S-101 / JAK-23
stíhací proudový letoun
1951 - 1953
Maximální rychlost
923 km/hod.
Dostup
14800 m
Vzletová hmotnost
3384 kg
Dolet
1200 km
Stoupavost
34 m/s
Tah
15,59 kN
Výzbroj
2 kanony 23 mm + 60 nábojů
Poznámka:
Na vyobrazeném letadle (KR-17) byl pilotem npor. Vladimír Šídlo a technikem rtn. Vladimír Muras, s největší pravděpodobností je tato fotografie jedinou známou a dochovanou a letoun patřil ke skutečně prvním letounům, na kterých létali piloti  "jedenáctky". Kódové označení převzali již během přeškolení v Mladé a následně jej používali v Žatci a Chebu až do podzimu r. 1952, když všechny pluky 5. letecké stíhací divize dostaly nová kódová označení, pro 11 slp:

  • velitelský roj JH-01 až 09;
  • 1. letka HF-10 až 29;
  • 2. letka KF-30 až 49;
  • 3. letka LE-50- 69.
 
Tento zmiňovaný letoun létal až do května 1953 s označením HF-16, po té byl letoun, společně s dalšími, předán do Mladé k 51. leteckému stíhacímu pluku kde dostal kódové označení IF-16.
S-102 / MiG-15
S-102/MiG-15, S-103/MIG-15 bis, CS-102/MiG-15 UTI (dvoumístná verze) stíhací proudový letoun
1952 - 1963, 1972 - 1975
Maximální rychlost
1076 km/hod
Dostup
15500 m
Vzletová hmotnost
6038 kg
Dolet
1860 km
Stoupavost
46 m/s
Tah
26478 kN
Výzbroj
kanóny 1 x 37 mm a 2 x 23 mm,  40 nábojů a 2 x 80 nábojů

Cvičná dvoumístná verze kanón 1 x 12,7 mm
Poznámka
MiG - 15 bis měl výkonnější motor  oproti MiG - 15 a MiG - 15 UTI
<
>
S-104 / MiG-17 PF
přepadový stíhač
1956 - 1960, 1967 - 1969
Přepadový stihač, byl vyvinut z MiG 15,  vybaven forsáží a střeleckým lokátorem,  letové parametry přibližně stejné jako MiG 15.
Výzbroj
dva kanony 23 mm
MiG-19
MiG-19 S - stíhací letoun a MiG-19 P a PM přepadový stíhač
1958 - 1965
Maximální rychlost
1452 km/hod
Dostup
17900 m
Vzletová hmotnost
8890 - 9100 kg (dle typu)
Dolet
2200 km
Stoupavost
115 m/s
Tah
2 x 31,9 kN
Výzbroj
S 3x NR-30 30 mm  P 2x NR-30 30 mm  Nábojů 55 v trupu, 75 v křídlech  2x raketnice pro 8 raket 57 mm  PM 4x RS - 2US
<
>
MiG-21
MiG-21 F - stíhací letoun,  MiG-21 PF, PFM,MF - přepadový stihač,  MiG-21 U, US a UM – dvoumístný
1963 - 1993
Maximální rychlost
2125 km/hod (M 2,05)
Dostup
18000 m
Vzletová hmotnost
7370 - 9000 kg (dle typu)
Dolet

Stoupavost
140 m/s
Tah
56,39 kN
Výzbroj
F, U a US 1 x kanon NR-30  PF a PFM 2 x závěsník  PFM závěsný dvojkanon 23 mm  MF 4 x závěsník + dvojkanon.
Na závěsníky lze podvěsit řízené střely R-3S  a RS-2US, na podtrupový závěsník také  přídavnou nádrž nebo dvojkanon (u PFM).
Letouny MiG-21 PFM a výše jsou vybaveny  systémem pro zkrácení startu a přistání, který sestával z účinnějších brzd, startovacích  raket, umístěním brzdícího padáku nad  výtokovou trysku a ofukováním přistávacích klapek  proudem vzduchu od kompresoru motoru.
<
>
MiG-23
MiG 23 MF jednomístná verze a MiG 23 UB dvoumístná verze, stíhací a přepadový letoun s měnitelnou  geometrií křídla
1981 - 1989
Maximální rychlost
1350 km/hod
Dostup
18300 m
Vzletová hmotnost
18250 kg
Dolet
960 km
Stoupavost
230 m/s
Tah
130 kN
Výzbroj
Dvouhlavňový kanon GŠ-23 Nosnost: 3000 kg, pět závěsníků  Raketové řízené střely R-27, R-60. Byl to první sovětský stíhací letoun  s pulzním dopplerovým radarem se  schopností vyhledávat cíle v dolní  polosféře.
Poznámka
Měnitelná geometrie křídla 16, 45 a 72  stupňů umožňovala malou přistávací  rychlost a vysokou nadzvukovou rychlost.
Byl vyráběn i v bombardovací verzi MiG-23B a MiG-27
MiG-29
MiG-29 A jednomístná verze,   MiG-29 UB dvoumístná verze - víceúčelový stíhací letoun s výbornými manévrovacími schopnostmi
1989 - 1993
Maximální rychlost
2445 km/hod
Dostup
17000 m
Vzletová hmotnost
18000 kg
Dolet
2300 km
Stoupavost
330 m/s
Tah

Výzbroj
Dvojhlavňový kanon 30 mm 6 závěsných bodů pro přídavné nádrže, pumy  různých ráží a řízené střely R-29 U, R-60,73
Poznámka
V roce 1995 vyměněny za polské vrtulníky Sokol (obchod století).
<
>
LETOUNY CVIČNÉ, SPOJOVACÍ A DOPRAVNÍ
L-29 Delfín
Jak-11
<
>
<
>
Arado C-2
Mi-4
<
>
<
>
L-39 Albatros
L-200 Morava
<
>
<
>
Brigadýr
C-105 Trenér
<
>
<
>
Mi-1
Li-2
<
>
<
>
Všechny tyto letouny sloužily věrně u leteckého pluku i divize střídavě v průběhu trvání letiště Žatec. Sloužily převážně ke spojovacím účelům, ale také k výcviku létání za ztížených podmínek (Jak- 11) nebo k seskokům padákem (Li-2, Brigadýr, Mi-1). Na Aradech startovali piloti proti nepřátelským balónům a úspěšně je sestřelovali.
Návrat na obsah