Katapult
aneb, poslední záchrana pilota
KATAPULT - zařízení na záchranu pilota při hrozící katastrofě. Zvyšující se rychlost letu znemožňovala pilotům opustit letoun vlastní silou bez újmy na zdraví - proto byla zavedena vystřelovací sedačka. Pilot při katapultáži uchopí madla, která stiskne současně a zatáhne za ně, spustí se mechanismus, který nejdříve odmrští kryt kabiny a následně uvede do činnosti pyropatrony, které sedačku s pilotem vymrští ven z letounu. Moderní záchranné prostředky ještě sedačku zorientují v prostoru a raketovým motorem ji případně dopraví do bezpečné výšky pro otevření padáku. Moderní záchranné prostředky zajišťují záchranu pilota od nulové výšky až do výšky dostupové při všech rychlostech letu. Některé nejmodernější katapulty dokáží zachránít pilota i při letu na zádech v malé výšce nebo dokonce i pod vodní hladinou.
Teoretické vysvětlení katapultu máme za sebou, pojďme se podívat na to jak to vypadalo právě u 11. stíhacího leteckého pluku.
Vystoupit za letu, příkázáno:
„PROVEĎTE KATAPULTÁŽ!“
V počátcích existence pluku se jednalo o funkci tzv. kumulovanou – byl “sobě si“ náčelníkem, zodpovídajícím za padákovou přípravu, ale také za tělesnou a pořadovou přípravu pluku. A tak vedle té “padáčkářské“ činnosti řídíl služební tělovýchovu a vše, co u pluku souviselo se sportem. To byla ještě stále ta “lepší“ část. Nezanedbatelná ale byla příprava příslušníků pluk tzv. pořadová – tedy naučit příslušníky pluku (především piloty) na všechny ty slavnostní nástupy a přehlídkové pochody před “načalstvem“ a slavnostními hosty. A tou “nejčestnější“ funkcí byla role praporečníka bojové zástavy.
Až později byla zřízena samostatná funkce “tělocvikáře“ (NTP).
Skupinu padákové a výsadkové služby u útvaru řídil náčelník padákové a výsadkové přípravy (NPVP) a jeho nejbližšími spolupracovníky byli specialisté a instruktoři, zejména instruktor kontroly balení padáků (IKBP). Spolupracovala se skupinou letecké pátrací a záchranné služby (LPZS) a také s náčelníkem tělesné přípravy (NTP).
Vrcholem jejich společného úsilí byla všestranná připravenost pilota na řešení mimořádné situace při letu a zvládnout psychicky i fyzicky opuštění letounu katapultáží, zvládnutí padáku a jeho dopad na zem, chování v terénu do vypátrání LPZS.
Zatím co se za dobu existence pluku ve velení letek vystřídalo přes 50 velitelů letek, 11 velitelů pluku, tak u “padáčkářů“ to byly tři osobnosti:
npor. / mjr.
Vladislav
NOVÁK
mjr. / pplk.
Milan
BERKA
npor. / mjr.
Milan
LIŠKA
Postupně se tak vyvíjel systém
záchranných prostředků, jehož základním článkem je vystřelovací sedačka – tzv.
“horké křeslo“, k jehož aktivaci sloužila tzv. „červená madla“, jako
poslední šance pilota k rychlému opuštění letadla v nouzi a záchranný
padák. Parametry vystřelovacích sedaček se postupně zlepšovaly, a tak postupně
se zvyšovala i naděje na záchranu. U starších typů k “vystřelení“ – katapultáži
sedačky s pilotem“ sloužila pyropatrona, později to byl již malý raketový
motor. To přineslo podstatné zlepšení parametrů “naděje“ k záchraně.
Existovaly i různé modifikace. V letounech se používaly
vystřelovací sedačky s následujícím označením:
Typ letounu
Typ vystřelovací sedačky
MiG-15/bis a UTI a L-29
KK-1
MiG-17F/PF, MiG-19S/P a PM
KK-2
MiG-21F/ PF a U
SK-1
MiG-21PFM/MF/US a UM
KM-1, KM-1M (přední KM-1UM, zadní KM-IM)
MiG-23MF/ML a U
KM-1, KM-1M (přední KM-1UM, zadní KM-IM)
MiG-29A a UB
K-36DM
L-39
VS 1
Ilustrační fota typů katapultovacích sedaček, jaké použili piloti 11. slp, kteří
„vystoupili za letu"
Prevence
Skupina specialistů připravuje sedačku pro instalaci do letounu MiG- 21 PFM. Složitá konstrukce sedačky a její bezchybná funkce vyžadují pravidelné prohlídky, přezkušování jednotlivých segmentů a pravidelné výměny pyropatron.
Rekapitulace
Na žateckém letišti za celou dobu jeho existence bylo provedeno 30 katapultáží: 5 x na MiG- 15, 9 x na MiG- 15 bis, 4 x na MiG- 15 UTI, 1 x na MiG- 17 PF, 2 x na MiG-19, 9 x na MiG- 21 Ani v jednom případě nedošlo k selhání katapultu. 5 pilotů zahynulo, protože provedli katapultáž v příliš malé výšce.
Rekapitulace v detailech
Piloti 11. slp, kteří museli řešit
mimořádnou situaci za letu a katapultovali se z letounů
PČ | Hodnost, jméno a příjmení | Datum katapultáže | Typ letounu | Trupové číslo |
1 | npor. Juraj Antalík | 01. 12. 1953 | S-102 | HF-11 |
2 | por. Jiří Ondra | 17. 07. 1954 | S-102 | ? |
3 | npor. Pavel Žejdl | 02. 09. 1958 | MiG-15bis | 3826 |
4 | npor. Jaroslav Dekánek | 28. 04. 1960 | MiG-15bisR | 3931 |
5 | mjr. Stanislav Babica | 29. 07. 1961 | MiG-15bis | 3522 |
6 | kpt. Valdemar Goldfuss | 14. 08. 1962 | MiG-19S | 0008 |
7 | kpt. Jiří Vojtík | 06. 11. 1962 | MiG-19S | 0870 |
8 | mjr. Stanislav Babica | 03. 05. 1963 | MiG-15UTI | 2615 |
9 | mjr. Vladimír Holeček | 03. 05. 1963 | MiG-15UTI | 2615 |
10 | mjr. Václav Ohem | 26. 09. 1964 | MiG-21F | 0111 |
11 | kpt. Ladislav Valentin | 20. 08. 1968 | MiG-21F | 0409 |
12 | mjr. Jaroslav Novák | 25. 11. 1968 | MiG-21F | 0320 |
13 | por. Ilja Sajdl | 15. 04. 1971 | MiG-21F | 0616 |
14 | pplk. Ing. Bořivoj Novosad | 04. 05. 1973 | MiG-15UTI | 2211 |
15 | mjr. Josef Smetana | 04. 05. 1973 | MiG-15UTI | 2211 |
16 | mjr. Ferdinand Ivan | 21. 05. 1974 | MiG-15bis | 3626 |
17 | mjr. Jiří Horáček | 11. 01. 1975 | MiG-21PF | 1310 |
18 | kpt. Josef Kubela | 15. 08. 1978 | MiG-21PFM | 4408 |
19 | kpt. Miroslav Semenďák | 11. 08. 1981 | MiG-21PFM | 7907 |
20 | pplk. Ing. Vladimír Daněk | 28. 05. 1983 | MiG-21PFM | 7115 |
21 | por. Ing. Michal Červeňák (†) | 10. 06. 1992 | MiG-21MF | 4315 |
Bohužel,
ne všichni, však měli ještě dost času a po stisknutí rukojeti odpalu ještě
stačilo záchrannému systému vykonat všechny fáze záchrany. Jedním z nich byl v pořadí
jednadvacátý z pilotů, kteří se katapultovali – por. Ing. Michal Červeňák
a zahynul.
Výcvik
V rámci přípravy pilotů na létání byly prováděny nácviky katapultáží na trenažéru. Prováděly se několikrát ročně za přísného dohledu náčelníka padákové služby. Pyropatrony, používané na trenažéru se lišily od pyropatron v letounech menší razancí, aby nedocházelo ke zbytečným zraněním. Při nácviku katapultáže na trenažéru byl pilot vymrštěn do výšky asi čtyř metrů.
Nácviky katapultáže se také prováděly při každé přípravě pilotů na létání v kabinách letounů, která zahrnovala také trenink a přezkoušení z řešení zvláštních případů za letu.
Stanislav Babica, který jako jediný z žateckých pilotů byl během své letecké kariéry okolnostmi donucen k provedení dvou katapultáží z MiG-15.